novinky‎ > ‎

Poslechněte si New Blood

přidáno: 4. 10. 2011 4:39, autor: Petr Nožička   [ Aktualizováno 14. 10. 2011 14:10 uživatelem Jaromír Merhaut ]
Transformaci svých starších skladeb v orchestrálních úpravách, na rozdíl od Stinga ovšem v podobě bez elektrické kytary a bicích, nazvanou New Blood vydává PETER GABRIEL příští pondělí (viz informace z 3.9.). Jedná se o jakési volné pokračování alba Scratch My Back, kde podobně pojal skladby jiných autorů. Současně k živému provedení přidal také úpravy vlastních skladeb a natočil je též studiově. Na vlastním webu www.petergabriel.com nabízí k poslechu každou hodinu po jedné ukázce z nového alba a také trailer k 3D koncertnímu filmu New Blood: Live In London, který ještě před vydáním na DVD/Blue-ray 24.10. bude k vidění v kinech (u nás, pokud vím, podobně jako v případě Pearl Jam Twenty, musíme počkat na vizuální disk). Kompletní album si od včerejšího večera můžete poslechnout na adrese http://www.nme.com/news/peter-gabriel/59580. Zní velmi dobře, ale samozřejmě méně překvapivě než Scratch My Back. Nejvíc vás možná zaskočí, že mezi instrumentálním The Nest That Sailed The Sky a přidaným Solsbury Hill zní v A Quiet Moment lehké cvrlikání a zmíněné ticho. Podíl ženských hlasů, zejména v podání dcery Melanie je ještě větší. Kdybych si měl po prvním poslechu vybrat vrcholy alba, byl by to duet s Melanií Gabriel Downside Up a ve všech podobách jedna z nejlepších Peterových skladeb San Jacinto. Během promo aktivit spojených s vydáním desky také Gabriel v rozhovoru pro stránky The Quietus uvedl, že první volbou pěvecké partnerky pro duet Don’t Give Up v roce 1985 byla americká countryová diva Dolly Parton. „Dolly to odmítla… a já jsem šťastný, že to udělala, protože co tu dokázala Kate Bush… je nádherné.“ Nehledě na její skvělý výkon, dovedete si představit, že by videoklip byl koncipován stejně a k Peterovi by se v něm tulila drobná, obřími proporcemi obdařená Dolly? Nevím, proč si pro novou verzi z dvojice doprovodných zpěvaček na turné nevybral dceru, ale Ane Brun. V rozhovoru tvrdí, že byl spokojen s tím, jak obdivuhodně píseň zpívala na koncertech. Výsledek není příliš přesvědčivý, ale kdo by v porovnání s Kate byl, že? Celkový dojem z alba však nekazí. Přesto asi nejsem sám s přáním, aby symfonické období skončilo někdy během roku 2012, poté, co vystoupí s tímto provedením také u nás, a Gabriel zase zkusil natočit nové skladby s rockovou kapelou. Zatím jsem četl jedinou recenzi, docela kousavou od Johna Lewise v posledním čísle britského měsíčníku Uncut. Ocitujme aspoň kousek: „Gabriel konec konců nenatočil nové album od Up v roce 2002. Loni vydal Scratch My Back, album orchestrálních aranžmá popových písní původně od lidí jako Radiohead, Bowie, Elbow, Arcade Fire a Bon Iver. Původní záměr byl, že tito umělci by to mohli oplatit v naturáliích, nahrát nějakou Gabrielovu píseň pro reciproční plánované album I’ll Scratch Yours. Jenomže to příliš nefungovalo, a tak se Gabriel rozhodl vzdát hold sám sobě… Výsledné album je dílem umělce, který sám sebe bere příliš vážně…“ Hodnocení 3/5. Podrobnější informace o obalu nemám, ale soudím, že by se opět (jako v případě obrázků v příloze alba Passion music for The Last Temptation Of Christ) mohlo jednat o záběry z elektronického mikroskopu.

pen  

Comments