novinky‎ > ‎

Ray Manzarek 12.2.1939 – 20.5.2013

přidáno: 22. 5. 2013 16:50, autor: Petr Nožička   [ Aktualizováno 24. 5. 2013 8:39 uživatelem Jaromír Merhaut ]
Ještě loni v červenci jsem vytáhlého chlapíka obdivoval ve Wiesenu, jak řídí a pohání sestavu nazvanou Ray Manzarek & Robby Krieger Of The Doors při svěžím oživení skladeb The Doors pro nadšené publikum na závěr festivalu Lovely Days. Neodpustil si rozmáchlá gesta, hraní s jednou nohou na klávesách, žerty během uvádění skladeb. Jeho klávesy zněly pro zvuk souboru zásadně jako vždy. Možná byl jen nepatrně strnulejší než při předchozím setkání (2010 a 2011 hráli, pokaždé s jiným zpěvákem v Praze), kdy jsem je nadšeně rovněž ve Wiesenu sledoval v červenci 2004, tehdy ještě jako The Doors Of 21st Century s Ianem Astburym z The Cult. Od roku 2002 totiž s Kriegerem hráli repertoár The Doors pravidelně a dokonce slibovali nové album, k čemuž však nikdy nedošlo. Zpěváky vystřídali za deset let čtyři, názvy tři (ještě Riders On The Storm). Potomek polských přistěhovalců se narodil v Chicagu, ale většinu života žil v Los Angeles. Ve svém rodišti vystudoval ekonomii, táhlo ho to však k hudbě a filmu. Studoval na filmové katedře UCLA, kde se seznámil s Jimem Morrisonem. Když se po čase potkali na pláži ve Venice, došlo ke slavnému rozhodnutí „o založení skupiny, co vydělá milion“. Morrison chvíli zpíval a pořídil první nahrávky s rodinnou kapelou bratrů Manczarekových Rick & The Ravens, ale pak koncem roku 1965 postavili s kytaristou Robbym Kriegerem a bubeníkem Johnem Densmorem vlastní, originální soubor The Doors s výrazným zvukem varhan, elektrického piana a basování obstarávaného rovněž hráčem na klávesy, který občas zpíval. The Doors vydali šest studiových alb, z nichž nejméně čtyři (první dvě a poslední dvě) představují nestárnoucí klasiku přežili smrt svého vokalisty rok, za který vydali ještě další dvě LP. Zájem o kapelu bez charismatického zpěváka byl přeci jen mnohem menší. Nicméně další generace znovu a znovu The Doors objevovaly, takže desky originální sestavy se prodávají dodnes plus různé koncerty, kompilace rozšířené o původně nevydaný materiál. Výtečné je vzpomínkové album Stoned Immaculate (2000), na němž s pozůstalou trojicí hostují různí zajímaví mladší muzikanti – tady někde se „obnovení The Doors“ – návrat k živému hraní s „náhradními“ vokalisty zrodilo. Manzarek mohl klidně žít z tantiém, ale on se věnoval dál hudbě, byť s menším ohlasem. Ze sólových alb jsou nejlepší to první The Golden Scarab (1973) a úprava milovaného Carla Orffa Carmina Burana (1983). Zajímavá byla také obě alba se skupinou Nite City. Vedle toho napsal vzpomínkovou knihu Light My Fire: My Life with The Doors a občas produkoval nebo hostoval na nahrávkách různých kapel od Echo & The Bunnymen až po Santanu.

Škoda, že rakovinu nepřemohl stejně jako s mladistvým elánem zvládal hraní pro potěchu posluchačů po celém světě.   

pen foto: Jiří Rogl

Comments